Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. 8. 2019

Mk 10,32-34: Ježíš předpovídá své umučení

K setkání s mládencem došlo, když Ježíš s učedníky vycházeli z domu na cestu. Nyní už je nacházíme na cestě do Jeruzaléma. Místo „byli na cestě do Jeruzaléma.“ (v. 32), se doslovněji překládá „vystupovali po cestě do Jeruzaléma“. Jeruzalém totiž ležel na horách a ze všech stran se k němu stoupalo do kopce. A protože evangelisté byli detailně obeznámeni s Palestinskými reáliemi, užívají i tohoto příslovečného rčení „vystupovat do Jeruzaléma“ („anabaino eis Hierosalyma“). „Ježíš šel před nimi.“ Pán byl jako udatný vůdce v předstihu. Učedníci žasli nad tím, že do Jeruzaléma spěchá s takovým odhodláním, spěchem a odvahou, protože už dobře věděli, že předáci židovského národa se ho chystají zabít a také si byli vědomi toho, že sám Ježíš své umučení předpověděl (viz Mk 9,31). Proto „ti, kteří šli za nimi, se báli“ (v. 32). Apoštolové se snad báli, že už už má to předpověděné utrpení nastat, i když přesně nevěděli, co si pod ním mají představovat a nedokázali si je spojit se svou představou o věčně kralujícím Mesiáši. A protože apoštolové v tomto strachu za Ježíšem na cestě zaostávali a jako by váhali jít dál, „vzal k sobě opět svých dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat.“ (v. 32). Chtěl je vyvést z rozpaků a pochybností o tom, co mají očekávat. Ježíš „začal mluvit“, a tím přerušil ono tíživé mlčení: „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, a budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane.“ (v. 33-34). Těmito slovy Pán Ježíš dopředu shrnul všechny pašijové události. Tím apoštolům ukázal, že jeho umučení, které podstoupí dobrovolně, ve skutečnosti není potupou, ale slavným vítězstvím. Tím je posilněna a upevněna i víra všech křesťanů vůbec. Kdo mohl tak jasně a podrobně předvídat ty budoucí věci? Kdo mohl svou vlastní mocí na třetí den vstát z hrobu? Jedině pravý Spasitel světa, Syn Boží, jímž Pán Ježíš skutečně jest.