PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Pozvánka na manifestace je zde.

Nejhorší v duchovním boji je duch farizeismu. Je dokonce horší než ateizmus.

Svaté obrazy atd.

Úcta k svatým neodporuje prvnímu Božímu přikázání. 

Desatero - První Boží přikázání - modlářství, v užším a širším smyslu, falešné kulty, svatokupectví jako hereze - M. J. Hus, Knížky o svatokupectví, světáctví jako modloslužba. 

Katechizmus - Desatero: První Boží přikázání, jeho znění, jednota Desatera, úvodní slova "Já jsem Hospodin...", sebelegitimizace Boha, vlastnosti pravého Boha, "latria, dulia, hyperdulia", vnitřní a vnější bohopocta, zdánlivá a skutečná zbožnost.

Svědomí, okolnosti lidských skutků, rozčlenění Desatera.

K tomu, abychom měli Boží moc – a o to jde, aby církev měla Boží moc, aby ji neměnila za nějaké umění či filosofie – k tomu je potřeba následovat Krista. 

Úvod k Desateru - mravnost lidských skutků

Záznam vysílání - Úvod k Desateru - přirozený mravní zákon

Bylo září r. 1414. Mladý ale starostí sevřený kněz vyhlížel z cimbuří hradu Krakovec do pestrobarevných lesů pod hradem...

Úvod výkladu k Desateru od M. Jana Husa

Kostel Sacre Coeur v dnešní Holečkově ulici v Praze byl postaven v letech 1882-1884 podle projektu beuronského benediktina P. G. Béthuna, jako součást vzdělávacího ústavu pro dívky ze šlechtických rodin. Patřil francouzské kongregaci Dames du Sacre Coeur - paní Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou r. 1800 založila v Paříži sv. Madeleine-Sophie Barat.

Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu se v novověku šířila z Francie zvlášť díky zjevení, které Pán Ježíš dal sestře Markétě Marii Alacoque z kongregace Navštívení Pany Marie v klášteře Paray-le-Monial v Paříži.

Když se někdy člověk modlí za něčí uzdravení a dotyčný zemře...

Výklady jsou volným zpracováním Sušilova výkladu (Evangelium svatého Marka, přeloženo a obšírně vyloženo od Františka Sušila, nákladem Dědictví sv. Prokopa, druhé vydání, v Praze, tiskem Rohlíčka a Sieversa, 1885.).

Starý zákon se držel v mezích Palestiny a sám Pán nejdřív (v Mt 10,5) apoštolům přikazoval, aby hlásali jenom Židům a nechodili ani k Samařanům. Tyto hranice nyní Ježíš ruší a oblast pro hlásání evangelia rozšiřuje. 

Správa o Ježíšově vzkříšení byla věcí neslýchanou a jen těžko a poznenáhlu si na ni zvykali. Snad i proto, že nebyli schopni ten šok hned zpracovat, se jim Ježíš zjevoval postupně, tak že při dalších zjeveních s nimi už zůstal a rozmlouval déle.

U žen nesoucích masti vidíme jejich vroucnou a spořádanou zbožnost. Puzeny vroucí láskou k Bohu vyrážejí na cestu, aby prokázaly svou úctu Pánu, hned jak je to možné.

Moc Kristova se projevila i tím, že dodal sílu a odvahu slabým ženám, aby stály u jeho kříže a byly přítomny jeho strašným mukám. 

„Ale Ježíš vydal mocná hlas a skonal.“ (v. 38). Tím jasně ukázal, že neumírá ze slabosti, nýbrž vlastním rozhodnutí. Ten jeho mocný hlas nás spasil. 

Toto pokoření posloužilo Šimonovi ke spáse. Tak i mnohým jiným pomohla ke spáse křivda způsobená nespravedlivými a zlými lidmi. Šimonovi synové Alexandr a Rufus byli v církvi známi a ctěni. Kdo se o událostech na křížové cestě chtěl dozvědět podrobněji, mohl se zeptat jich.

To naše hříchy volali jejich ústy a žádaly Ježíšovu smrt. A každý z nás je Barabášem, který je skrze smrt Kristovu zachraňován od své věčné smrti v pekle.

Vodou svých slz uhasil Petr Boží hněv.

Vyskytl se koronavirus a s ním i celosvětová panika. Rozumná preventivní opatření je třeba respektovat, i když jen ta nás nezachrání. Je zde i řád duchovních zákonitostí, na který se často zapomíná. Je třeba ho dodržovat. Staré přísloví říká: „Lékař léčí, ale Bůh dává zdraví.“

Nesmrtelnost duše a věčnost pekla – katolická apologie proti adventistům

Druhá upravená verze

​Velekněží a velerada odsoudili Ježíše k smrti už dávno předtím. Protože však chtěli vytvořit jakési zdání právního procesu, snažili se představit svědky vypovídající o Ježíšových domnělých zločinech. 

Celý život Pána Ježíše byl neustálou oslavou a chválou nebeského Otce a také po ustanovení Oltářní Svátosti zazpíval spolu s učedníky Bohu Otci chválu.

„Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.“ (v. 24). Tato posvátná slova jsou ustanovením nové bohoslužby, smlouvou věčného sjednocení Boha s lidmi, Kristovým testamentem zanechaným lidstvu a základem nového náboženství. Nastává konec stínům Starého zákona. 

„Hledejte nejprve Boží království…“ (Mt 6,33) Hledání je bolestný proces.