PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Boží slovo dnešní neděle ukazuje na naše křesťanské povolání v Kristu Ježíši. Pán Ježíš je tím, Božím služebníkem, Izraelem, o kterém mluví prorok Izajáš.

Koncem jednotlivce je jeho smrt. Koncem pro celé lidstvo poslední soud. K tomuto vytrvání až do konce potřebujeme zvláštní Boží milost, o kterou máme prosit: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu naší smrti.“

Dnes, kdy na stolci sv. apoštola Petra sedí ardciheretik a rouhač Bergoglio, a kdy ti, kdo se hlásí ke Kristu, ba i ti, kdo se pokládají za katolíky, jsou rozštěpeni do mnoha různých skupin a frakcí, se jistě můžeme cítit zmateni a znejistěni, komu a čemu máme věřit.

Bůh tedy měří zásluhu skutku ne podle vnějšího efektu, ale podle úmyslu člověka a jeho obětavosti. A Ježíš chtěl své učedníky na tento Boží pohled upozornit. 

Boží slovo nám zjevuje tajemství zrození Božího Syna, kterým druhá Božská osoba od věčnosti přijímá Boží přirozenost a podstatu.

Dnešní svátek svaté rodiny je plodem koncilní liturgické reformy. Na svátku samotném ale není nic špatného. Nebezpečím by mohlo být, kdybychom příliš zdůrazňovali přirozenou stránku rodiny, tak že by to zastiňovalo její nadpřirozený smysl a cíl.

Abychom se mohli plně vžít do situace, ve které byl sv. Josef, když se dozvěděl o požehnaném stavu sobě zasnoubené ženy Marie, musíme znát nejen tehdejší společenské poměry, ale především to, že Josef si byl dobře vědom, že je potomkem Davidovým v té linii, na kterou se vztahovala přislíbení o narození Mesiáše. 

Pokládat Mesiáše za pána nebylo tedy ničím nezvyklým. Naopak, Židé měli barvitou představu, jak bude Mesiáš vládnout celému světu. Otázka ale zněla, na jakém základě ho jako svého pána označil i sám David. Zde bylo veliké tajemství, které měli zákoníci v Písmu zkoumat. Pokud by ho zkoumali opravdu pozorně a upřímně, našli by v Písmu odpověď.

Spasitel světa již přišel na zemi. Boží Syn k spáse seslaný již se stal člověkem a přinesl spásu všem, kdo se po něm ptají, kdo jej hledají. Jsou však mnohá místa v mnohých lidských srdcích, kam dosud nevstoupila jeho sláva. 

První andělé se vzepřeli Bohu a řekli: Nebudeme sloužit Bohu. Archanděl Michael však řekl: „Kdo je jako Bůh? Já jdu za Hospodinem.

Stejně jako existuje realita dědičného hříchu, kterému jsou podle zákona přirozenosti podrobeni všechny děti Adamovy, tak existuje i tajemství a realita Neposkvrněného Početí.

Když pozorujeme svět minulý i současný, můžeme podlehnout dojmu, že vláda zla je téměř všeobecná, vždy a všude přítomná. Ale Boží slovo nás poučuje, že nastane čas, kdy se zjeví vláda Božího pokoje. 

Ježíš v evangeliu říká velmi prosté pravidlo: „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi.“ (Lk 6,31)

Zavedením svátku Ježíše Krist Krále zakončil Pius XI. jubilejní rok 1925. Připomenul tak pro všechny věky královská práva Krista na celý svět. Tento svátek je plamenným protestem proti sekularizmu a liberalizmu, který zbožňuje stát a přehlíží Boží autoritu a povinnost všech veřejně uznávat vládu Ježíše Krista ve všech oblastech, tedy i v řízení státu.

Sv. Augustin říká, že láska, kterou člověk miluje sám sebe, není nějaká jiná, než ta, kterou miluje Boha. Kdyby totiž miloval sebe takovou láskou, která by nebyla spojena s milováním Boha, nebyla by to skutečná láska, ale spíš nenávist k sobě.

Saduceové byli další skupinou mezi židovskými elitami, která byla v tvrdé opozici vůči farizeům i herodiánům i jiným skupinám. V tomto případě se ale všichni spikli proti Kristu, protože všichni byli v podstatě vedeni duchem nepřátelským vůči Bohu i spáse. 

První Boží přikázání zní: Miluj Boha celým srdcem, celou duší a vší silou. Avšak v našem srdci vnímáme kontrast: Chci to vykonat, ale nemohu.

Není totiž ani možné, aby jednoho člověka potkaly všechny katastrofy, o kterých se v Písmu mluví. Budeš-li pronásledován, a bude-li ti hrozit mučení, pak už se nebudeš bát ani ohně z nebe, ani přicházejících válek. Válka i oheň z nebe budou pravděpodobně znamenat osvobození od tvých pronásledovatelů.

V dnešní mimořádné situaci, kdy kardinálský sbor (v důsledku apostaze) již neexistuje, musí být i volba papeže vykonána mimořádným způsobem.

Není nic nepochopitelného na tom, že zákoníci a farizeové, kteří se snažili manipulovat Bohem, manipulovali i Božím lidem. Poslali za Ježíšem zmanipulované a zfanatizované lidi, kteří byli schopni lhát a přetvářet se „ve jménu pravdy a v zájmu Boha“.

Víme, že Bůh zasahuje, když se člověk modlí a dává Mu své problémy.

Je čas i milost k pokání, protože Bůh je dobrý a všechno, co stvořil, stvořil s dobrým úmyslem, k dobru, ke spáse. 

Podstatou nebeské blaženosti je vidění Boha tváří v tvář. Toto vidění Božské přirozenosti však může mít jedině ten, kdo sám na tomto Božím životě má účast, v kom Bůh žije a kdo je přetvořen podle obrazu jeho podoby, tedy k obrazu Syna Božího, Pána Ježíše Krista.

Podobenství o vinařích přednesl Pán Ježíš představeným židovského národa, jichž se právě týkalo.

Někdy přijde suchopár a modlitby nám připadají jednotvárné. Přesto však nemáme upustit od svého modlitebního řádu, máme jít věrně za Ježíšem. 

Všechna čtení dnešní neděle mluví o Boží spravedlnosti. Sirachovec nás ujišťuje, že modlitby ubožáka proniknou oblaka a Bůh je vyslyší. A rovněž žalmista dosvědčuje, že „spravedliví volali a Hospodin slyšel, vysvobodil je z každé tísně“.

Pán je mohl odkázat na své zázraky, na svůj svatý život a na čistotu své nauku. On jim ale raději odkryl zlobu jejich srdcí a scestnost jejich vlastního uvažování. 

Musíme vést duchovní boj proti systému světa, který je kolem nás.

Naší každodenní povinností je na modlitbě svým nepřátelům odpouštět a modlit se za ně a přát jim skutečné dobro, tedy především spásu.