Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 4. 2020

Mk 15,24-37: Ukřižování

Když Pána Ježíše ukřižovali, „probodli mu ruce i nohy“ (Ž 22,17). Tak to říká Lk 24,39. Říká to i Justín Tryfonovi 97 a také Tertulián adv. Marc. 3,19. Tito otcové na vlastní oči nejednou viděli, jak probíhala římská poprava ukřižováním. Totéž potvrzují i současné poznatky. Bylo zvykem, že šaty ukřižovaného patřili vojákům, kteří ho hlídali. Tak byl Ježíš oloupen o svůj oděv a musel na kříži viset nahý. Byl zahalen jenom rouškou kolem pasu, tak jak to bývá znázorňováno. Boží Syn oděný v nebesích věčnou slávou Otce, pokutoval zde na zemi za duchovní nahotu lidského rodu. „Bylo devět hodin, když ho ukřižovali.“ (v. 25). Doslova v textu je „byla třetí hodina“, protože hodiny se začínaly počítat od východu slunce. A nemyslí se tím přesně devět hodin dopoledne, ale jde o část dne mezi naší devátou a dvanáctou hodinou. Podobně jako noc byla rozdělena na čtyři hlídky, tak i den se dělil nejen na dvanáct hodin, ale také na čtyři „denní hodiny“. Každá z těchto čtyř částí dne se nazývala podle hodiny, kterou začínala. Tedy čas od naší šesté do deváté byl takto označován jako první hodina (protože v 6 h ráno byla 1. h). Mezi naší devátou a dvanáctou byla třetí hodina (protože začínala v devět hodin dopoledne, což podle tehdejšího značení, které i dodnes užívají Židé, bylo ve tři). V poledne pak začínala šestá hodina a ve tři odpoledne devátá. Evangelista tím tedy chce říct, že k Ježíšovu ukřižování došlo v čase mezi naší devátou hodinou a polednem. (Dodnes např. v Praze na nábřeží u Židovského města můžeme vidět hodiny s obrácenými čísly.) „Jeho provinění oznamoval nápis ‚Král Židů‘.“ (v. 26). Navzdory protestům jeho vrahů bylo tak dosvědčeno, že Mesiáš, král světa se z kříže ujímá své vlády nad celým lidstvem. Nic na tom nemohlo změnit nepochopení přítomných a jejich rouhání se Kristu. Rouhali se mu i velekněží, ba i sami lotři, kteří byli ukřižováni spolu s ním. Domnívali se pošetile, že když Pán pro svou záchranu nekoná žádný zázrak, znamená to, že ho vykonat nemůže. On však nebyl ani na kříži zbaven svého Božství a své všemohoucnosti. Nesestoupil však z kříže, protože tím by odmítl dokončit dílo naší spásy. Ale ani kdyby ty zázraky učinil, ani kdyby sestoupil z kříže a v jednom okamžiku zbavil své zraněné tělo všech utržených ran a mocně triumfoval nad svými nepřáteli a ujal se viditelné vlády nad celým světem, ani tehdy by se jeho nepřátelé neobrátili. Pouhé zázraky totiž nestačí k uvěření těch, kdo se Boha nebojí a nemilují ho. Kdyby tomu tak bylo, byli by už všichni hříšníci obráceni jen při pohledu na nesčíslné zázraky neživé i živé přírody, vesmíru, lidského těla a lidské duše. Člověk je však k moci Boží slepý, protože se jí nechce podřídit. A kdyby Ježíš viditelně vládl na této zemi, mnozí by ho poslouchal jen na oko a ze zištnosti, ale v hlubině svého srdce by ho nenáviděli. Takto Ježíš vládne všem těm, kdo ho chtějí přijmout. Velekněží spolu se zákoníky se mu posmívali a říkali: „Jiné zachránil…“ (v. 31). Tím veřejně vyznávali, že Ježíš konal zázraky a sami sebe usvědčovali ze vzpoury proti Bohu a ze své zapšklé nenávisti k Spasiteli. „Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do třetí hodiny.“ (v. 34). Temnota v pravé poledně, to je stav, ve kterém se nachází padlé lidstvo. Ač proudy Boží lásky plynou k duším, tyto duše zůstávají v temnotě, protože duchovní slepota způsobená hříchem jim brání vidět dar Boží. „Proč jsi mě opustil?“ (v. 34), volá Ježíš. Bůh jej opustil, aby spasil lidi. Opustil ho, protože Ježíš vzal na sebe dobrovolně náš hřích, který je oddělením od Boha a stal se obětí za nás, aby nám navrátil Otcovu blízkost. Ale i tuto Spasitelovu úpěnlivou modlitbu obrátili nepřátelé v posměch. „Volá Eliáše“, podívejme se, jestli mu přijde na pomoc, říkal ten, co mu podával ocet (v. 36). „Ale Ježíš vydal mocná hlas a skonal.“ (v. 38). Tím jasně ukázal, že neumírá ze slabosti, nýbrž vlastním rozhodnutí. Ten jeho mocný hlas nás spasil. On nesestoupil z kříže, ale zůstal na něm až do naplnění Otcovi vůle, abychom i my na kříž vložili své hříchy a zlé žádosti.