PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Pravověrná katolická církev v ČR dříve užívala i název Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev. Mnozí členové Pravověrné katolické církve v ČR jsou Ukrajinci a řeckokatolíci byzantského obřadu. Důvodem užití delšího názvu byla i potřeba viditelně naše církevní společenství Pravověrné katolické církve v ČR oddělit od heretiků, kteří okupují oficiální církevní strukturu a osobují si nárok na jakýsi patent názvu katolická církev. Dokonce je možno se setkat s demagogickým tvrzením, že označení „katolický“ podle práva nesmí užívat žádná skupina, která není podřízena římskému papeži a že naše církev tudíž svůj název užívá neoprávněně. (Viz např. vyjádření S. Přibyla z 15. 8. 2016.) To ovšem není pravda, a to hned z několika důvodů: 1. Takový zákon sice existuje, je to ale zákon církevního práva, který nemá žádný vliv na státní zákony! Před státem tedy tento zákon žádným způsobem neplatí a heretičtí hierarchové nemají žádný nárok na státních úřadech vymáhat, aby se řídili jejich církevními zákony. 2. I před státem je zaregistrována Starokatolická církev, která není podřízena papeži a dokonce nemá ani úplnou katolickou víru. Ve světě jsou i další církve, v jejichž názvu je slovo katolický. 3. Z hlediska církevního práva: Pravověrná katolická církev není oddělena od papeže, protože současný vatikánský pseudopapež není právoplatným nástupcem apoštola Petra ani skutečným římským papežem! My jsme v jednotě a podřízeni víře všech pravověrných papežů! Zachováváme katolickou víru v primát apoštola Petra a jeho právoplatných nástupců!

Označení „katolická“ znamená všeobecná. Ježíš Kristus založil jednu svatou všeobecnou apoštolskou církev.

Kristova církev je jedna, protože Pán Ježíš založil jen jednu a žádnou další církev; protože je jen jeden Bůh a jedna cesta spásy – Ježíš Kristus (Ef 4, 5); je jen jediné učení přinášející spásu, jediné Boží zjevení – to které bylo završeno vtělením, činností, smrtí, vzkříšením a nanebevstoupením Božího Syna i sesláním jím zaslíbeného svatého Ducha, který apoštolům připomněl vše, co jim Kristus řekl (J 14,26). Kristova církev je také vnitřně jednotná, protože zachovává to jediné Kristovo učení vedoucí k věčné spáse a odmítá všechny hereze toto učení narušující. Od jednoty s jedinou církví Kristovou se tedy odlučuje každý, kdo přijímá nějaké jiné učení, jiné „bohy“ a jiné cesty spásy.

Kristova církev je svatá, protože je založena svatým Bohem - Pánem Ježíšem Kristem, který je její hlavou (Ef 1,22) a jejími členy (údy) jsou ti, kdo byli Kristem posvěceni (1Petr 1,2); dále protože jejím posláním je posvěcovat člověka a přivést ho do nebe – k účasti na životě svatého Boha ve společenství všech svatých. Za tím účelem svěřil Kristus své svaté církvi i svátosti, které jsou Jím ustanoveným prostředkem posvěcování a k jejichž platnému přijímání i vysluhování je nutná víra v Krista, tedy víra, která je spasitelnou a posvěcující. Od účasti na milosti posvěcující plynoucí z Kristových svátostí se odlučuje každý, kdo těžce hřeší. Ze společenství církve svaté se pak zcela vylučuje ten, kdo hřeší odmítáním její svaté víry v Pána Ježíše Krista jediného Spasitele lidí. 

Kristova církev je všeobecná nebili katolická, protože její poselství – evangelium o spáse skrze pokání a víru v Pána Ježíše Krista – je určeno všem lidem všech národů, kultur a náboženství ve všech časech. Kristus řekl apoštolům: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo neuvěří, bude odsouzen.“ (Mk 16,15-16). „Ježíš přistoupil a řekl jim: ‚Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28,18). Tato všeobecná církev zahrnuje všechny spasené, i ty, kteří žili před příchodem Krista, protože i oni byli spaseni skrze Krista a v něm, když věřili v Boží spravedlnost, kterou je Kristus (1Kor 1,30). Katolicita církve tedy nespočívá v jejím názvu, ale především v učení a víře, že Ježíš Kristus je jediná – všeobecná na všechny se vztahující - spása pro všechny lidi všech časů a národů. Víra, že spása je jedině v Ježíši Kristu, sama o sobě přináší rozšíření této víry do celého světa. Všeobecnost spásy v Kristu ale rozhodně neznamená, že tuto spásu všichni přijmou. Písmo svaté, učení církve i každodenní zkušenost svědčí, že mnozí spásu v Kristu odmítají a do Kristovy všeobecné církve nenáleží anebo se z ní zatvrzelostí v herezích vylučují. Všeobecnost spásy v Kristu z níž plyne všeobecnost čili katolicita Kristovy církve znamená to, že k spáse, která je jedině v Ježíši Kristu, jsou všichni povoláni. Struktura, která toto učení o všeobecné spáse v Kristu nepřijímá, není katolickou církví ani její částí. To se týká současného Vatikánu a celé psoudocírkevní struktury s ním sjednocené. Současný Vatikán popírá nejen všeobecnost spásy v Kristu (viz mezináboženský dialog, výroky o jednom Bohu s muslimy i dalšími pohany atd.), ale také všeobecnou neměnnou platnost a závaznost Božího morálního zákona (viz Františkova encyklika ‚Laudato si‘), která je předpokladem všeobecného odsouzení všech lidí (Řím 3,23) a všeobecné potřeby spásy v Kristu.

Kristova církev je apoštolská, protože zachovává apoštolské učení a její biskupové jsou právoplatnými nástupci apoštolů. To se rovněž netýká současného pseudopapeže Františka ani biskupů s ním sjednocených, neboť apoštol je poslán Ježíšem Kristem, aby otevřel oči Židů a pohanů „a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.“ (Sk 26,18). Toto apoštolské a misijní poslání církve, heretici hlásající údajnou "přítomnost Ducha svatého i za hranicemi křesťanství" (viz slova T. Halíka) a propagující jednotu všech náboženství, nejen že neplní, ale také ho výslovně odmítají a popírají jeho závaznost.

Na Pravověrné katolické církvi jsou naopak naplněny všechny tyto známky církve Kristovy - jedinost a jednota, svatost, katolicita čili všeobecnost a apoštolskost.