„Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni.“
(25. neděle v mezidobí C: Am 8,4-7; Ž 113; 1Tim 2,1-8; Lk 16,1-13)
V prvním čtení i evangeliu dnešní neděle je řeč o sociální spravedlnosti. V epištole zase o modlitbě za světské představitele. Avšak evangelium Ježíše Krista není nějakým sociálním či politickým programem. „Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni.“ A proto apoštol žádá, aby se konkrétně muži modlili „za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný…“.
Bůh totiž nejen chce všechny lidi spasit, ale také má konkrétní způsob, jak to udělat. Každá partikulární lidská společnost i lidstvo jako celek má svou přirozenou strukturu a v ní jedni mají zodpovědnost za druhé. Když evangelium spásy v Kristu přijmou ti, kdo vedou národy, pak nastane velké duchovní probuzení a možnost spásy nejen pro každého jednotlivce, ale i spásy všech jako celku. To samozřejmě nikdy nebude úplné, vždy budou lidé, kteří se budou Bohu protivit. Avšak proroci předpověděli, že „poznání Hospodina naplní zemi, tak jako vody pokrývají moře“ (Iz 10).
