PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu se v novověku šířila z Francie zvlášť díky zjevení, které Pán Ježíš dal sestře Markétě Marii Alacoque z kongregace Navštívení Pany Marie v klášteře Paray-le-Monial v Paříži. Po obnově jezuitského řádu ve Francii na začátku 19. st. přijali a šířili Ježíšovo poselství odevzdané Markétě Marii zvláště Jezuité a kongregace Dames du Sacre Coeur založená sv. Madeleine-Sophie Barat.

Tajemství Ježíšova Srdce bylo naznačeno už ve Starém zákoně (Iz 12,3; Ez 36 aj.). První a jedinou dokonalou ctitelkou Nejsvětějšího Srdce byla Matka Boží. Na její svolení „Jsem otrokyně Pána, ať se mi stane...“ se Slovo stalo tělem, Srdcem. Ona je Novým Srdcem předpověděným prorokem Ezechielem a to Srdce je zcela jedno se Srdcem Ježíšovým. Ctiteli Ježíšova Srdce byli např. sv. Bernard z Clairvaux, sv. František z Assisi, sv. Antonín Paduánský, sv. Bonaventura, sv. Markéta Kortonská, sv. Anděla z Foligna, sv. Bernardin Sienský (1380-1444), který byl zároveň apoštolem svatého jména JEŽÍŠ. V 17. st. šířil ve Francii úctu k Božskému Srdci sv. Jan Eudes (1601-1680). Ježíšovo Srdce nevnímal ani tak jako fyzický sval, ale prostě jako centrum osoby Krista Bohočlověka. Nejsvětějšímu Srdci se právem klaníme, protože Ono je „podstatně spojené se Slovem Božím“, je to Srdce čili duchovní centrum druhé Božské osoby, která se stala člověkem. Ježíšovo Srdce je tedy Srdcem Boha a zároveň i Srdcem člověka. Takto pojímaná úcta k Ježíšovu Srdci je svým obsahem totožná s úctou k svatému jménu JEŽÍŠ. Jan Eudes založil kongregaci kněží eudistů s úmyslem zvláštním způsobem uctívat obdivuhodné Srdce Ježíšovo a Mariino. Obdobné poslání měla jím založená kongregace sester euditek a Společnost obdivuhodného Srdce. Svatý Jan Eudes o Nejsvětějším Srdci Ježíšovu sestavil liturgické mešní texty a oficium; po schválení těchto textů francouzskými biskupy (1672) začaly jím založené kongregace slavit svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a od roku 1674 se mohly ve Francii používat jako vlastní texty ad libitum. Apoštolát sv. Jana Eudese pokračoval i po jeho smrti díky knihám a spisům, které zanechal, především však díky nadšení věřících zapálených pro úctu k Ježíšovu Srdci. Jeho dílo i odkaz připravily církev na poselství, které Ježíš svěřil svaté Markétě Marii Alacoque.

Markéta Marie Alacoque (1647-1690) byla zvláštním způsobem vedena Pánem Ježíšem už od svého dětství. Starala se o svou těžce nemocnou matku a byla velmi pokořována a trápena svými poručníky, kteří měli ve správě jejich majetek. Po určitých pochybnostech v období dospívání a mládí vstoupila ve svých 24 letech v r. 1671 do kláštera Paray-le-Monial kongregace Navštívení Pany Marie. Zde měla různá menší zjevení Pána Ježíše, což jí způsobovalo veliké obtíže u sester, které jí nevěřily. Hlavní poselství o uctívání svého Nejsvětějšího Srdce odevzdal Pán Ježíš Markétě Marii v třech velkých zjeveních.

K prvnímu z nich došlo 27. prosince 1673. Tehdy jí Ježíš dovolil spočinout na své hrudi a zjevil jí tak tajemství svého Svatého Srdce. Její srdce vložil do „planoucí výhně“ svého přesvatého Srdce. Markéta Marie o tomto zjevení napsala: „U svatostánku jsem setrvala na modlitbách o něco déle, než bylo mým zvykem. Vědomí Boží přítomnosti mě tak pohltilo, že jsem úplně ztratila pojem o čase a o místě, kde jsem se nacházela. Tiše jsem odpočívala na Ježíšově Srdci a Pán mi odhalil zázraky své lásky a tajemství svého Božského Srdce, které byly doposud přede mnou zahalené závojem tajemství. Nemohla jsem být na pochybách ohledně zjevení, protože Pán velmi otevřeně a jednoznačně ke mně promluvil: ‚Moje Božské Srdce tak nekonečně miluje lidi, že hořící plameny své Lásky už nemůže v sobě udržet. Tvým prostřednictvím, ač jsi jen nevědomým nástrojem mého milosrdenství, chci obohatit lidstvo o poklady svého Božského Srdce. Tobě odhalím nekonečnou cenu těchto pokladů, které představují nesmírné množství milostí, určených pro záchranu otupeného a lhostejného lidstva. Vyvolil jsem si tě za svůj nástroj právě proto, že jsi nehodná a nevědomá, aby nikdo nemohl pochybovat o tom, že toto dílo pochází ode mne, a ne od člověka.‘“ Po vložení svého srdce do Srdce Ježíšova pociťovala Markéta Marie několik dní opojení Božskou láskou tak silně, že mohla vykonávat běžné věci jen s velkým přemáháním.

Druhé velké zjevení měla Markéta Marie v jeden červnový pátek roku 1674 při vystavení Nejsvětější svátosti. Zjevil se jí Ježíš celý zářící slávou a s pěti ranami zářícími jako pět sluncí. Největší žár a plameny vycházely z jeho Srdce. Dal jí poznat zázraky své čisté lásky a ukázal, jak velmi miluje lidi, od nichž přijímá jen nevděčnost a pohrdání. Řekl: „cítím to víc, než všechno, co jsem protrpěl během svého umučení. Kdyby mi tak vrátili něco za mou lásku, považoval bych za maličkost, co jsem pro ně udělal, a přál bych si, kdyby bylo možné, trpět ještě víc. Ale jedinou odplatou za mou touhu činit jim dobro je odmítnutí a chladné jednání se mnou. Alespoň ty mě utiš zadostiučiněním za jejich nevděčnost tak, jak jsi schopna.“ Markéta Marie se cítila neschopna tohoto úkolu, avšak Ježíš ji povzbuzoval: „Budu tvou silou.“

Žádal od ní tyto úkony smíru: časté svaté přijímání (zvlášť na první pátky měsíce) a „svatou hodinu“ – čas modlitby a rozjímání ve čtvrtek od 23. hodiny do půlnoci jako připomínka hořkosti v Getsemanské zahradě, kdy byl opuštěn svými apoštoly. Od tohoto zjevení se necítila hodna objevit před Boží tváří byť jen s malým proviněním. Ve svém životopise píše, že by raději snesla nejhorší mučení, než se objevit poskvrněná sebemenší vinou v přítomnosti svatého Boha. Byla přímo sžírána touhou po smírném utrpení.

16. června 1675 došlo k třetímu, poslednímu velkému zjevení. Stalo se tak v oktávu svátku Božího těla, když klečela před Nejsvětější svátostí. Pocítila silné hnutí odvděčit se Bohu za Jeho lásku. Ježíš před ní odkryl své Srdce a chtěl, aby udělala to, co po ní už dlouho žádal. Řekl: „Pohleď na toto Srdce, které tolik milovalo lidi, že se vůbec nešetřilo, vyčerpalo se a strávilo, aby jim dokázalo svou lásku. Za to jsem dostal od většího počtu lidí nevděk, neúctu a svatokrádeže, chlad a pohrdání, které mi ukazují v této svátosti lásky. Ale ještě víc mě bolí, že to činí srdce mně zasvěcená. Proto tě žádám, aby pátek po oktávu Božího Těla byl vyhrazen pro zvláštní svátek ke cti mého Srdce. V ten den se má přistoupit k svatému přijímání a konat odčinění slavnostním aktem, aby se napravilo špatné zacházení, které se mi dostalo na oltářích. Slibuji ti, že mé Srdce se rozšíří, aby v hojnosti vylilo vliv své Božské lásky na ty, kteří ho takto budou uctívat.“

Markéta Marie měla pochybnosti, zda bude schopna tento úkol splnit. Ježíšovo Srdce však začalo samo přitahovat duše toužící po Jeho Božské lásce a úcta Nejsvětějšího Srdce se začala šířit. Tato úcta k Božskému Srdci se od té doby začlenila do pobožnosti k pěti ranám Kristovým. Sv. Markéta Marie Alacoque na příkaz zpovědníka napsala vlastní životopis, který je nejbohatším zdrojem myšlenek k úctě Nejsvětějšího Srdce.

Dne 17. června 1689, krátce před její smrtí, řekl Markétě Marii Pán Ježíš: „Dej na vědomí prvorozenému synu mého Nejsvětějšího Srdce, že tak jako jeho časné zrození se uskutečnilo díky úctě k mému svatému Dětství, a tím získaným zásluhám, stejným způsobem obdrží zrození v milosti pro věčnou slávu, když vykoná zasvěcení mému Božskému Srdci, které chce triumfovat v jeho srdci a skrze něho v srdcích velikých této země. Moje Srdce chce vládnout v jeho paláci, být na jeho praporech a na jeho zbraních, aby vítězilo nad jeho nepřáteli a položilo mu k nohám pyšné hlavy, aby triumfoval nad nepřáteli Církve.“

Tato Ježíšova slova se týkala krále Ludvíka XVI. (na jehož narození jeho rodiče čekali 25 let). Ludvík však Ježíšovu prosbu bohužel neuposlechl! Odpověď přišla přesně za 100 let.

Úctu k Božskému Srdci šířil mezi prostým francouzským lidem na počátku 18. století svatý Ludvík Maria Grignion z Mantfortu (1673-1716). V letech 1720-1722 několik francouzských biskupů zavedlo ve svých diecézích svátek Božského Srdce. Ke schválení liturgických textů se závazností památky pro celou církev došlo v roce 1765. Dne 17. 6. 1789 - přesně 100 let po nevyslyšené Ježíšově výzvě adresované francouzskému králi - bylo pak v Paříži vyhlášeno Národní shromáždění a začala krvavá bezbožná revoluce. Ukrutné pronásledování církve zrodilo nové vyznavače Ježíšova Srdce, mezi něž patřila i sv. Madeleine-Sophie Barat, zakladatelka Společnosti Sacre Coeur. Za pontifikátu Pia IX. v roce 1856 byl pak zaveden svátek Božského Srdce Páně a v roce 1889 z nařízení papeže Lva XIII. byl povýšen na slavnost první třídy.

Ježíšovy přísliby těm, kdo zbožně uctívají Jeho Srdce, zjevené sv. Markétě Marii Alacoque:

Dám jim všechny milosti potřebné pro jejich stav. 

Vnesu pokoj do jejich rodin. 

Potěším je v jejich trápeních. 

Stanu se jim v životě bezpečným útočištěm, ale zvlášť v hodině smrti. 

Vyliji hojnost požehnání na všechny jejich aktivity. 

Hříšníci najdou v mém Srdci zdroj milosti a nekonečné moře milosrdenství. 

Lhostejné duše se stanou horlivými. 

Horlivé duše dosáhnou velké dokonalosti. 

Požehnám také domům, kde bude vystaven a uctíván obraz mého Nejsvětějšího Srdce. 

Kněžím dám dar, že obrátí i nejzarytější hříšníky. 

Jména těch, kteří budou šířit tuto úctu, budou zapsána v mém Srdci a nikdy z Něj nebudou vymazána. 

Všem, kteří přijmou svaté přijímání na první pátek v měsíci nepřetržitě v období devíti měsíců, slibuji milost pokání při umírání; nezemřou v nemilosti ani bez svátostí. Mé Srdce jim bude bezpečným útočištěm v posledních chvílích života.

Litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu

Pane, smiluj se. Pane smiluj se.

Kriste, smiluj se. Kriste smiluj se.

Pane, smiluj se. Pane smiluj se.

Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi.

Bože Synu, Vykupiteli světa,  smiluj se nad námi.

Bože Duchu svatý,  smiluj se nad námi.

Bože v Trojici jediný,  smiluj se nad námi.

Srdce Ježíšovo, Srdce Syna věčného Otce, smiluj se nad námi.

Srdce Ježíšovo, utvořené Duchem Svatým v lůně panenské Matky,

Srdce Ježíšovo, podstatně spojené se Slovem Božím,

Srdce Ježíšovo, nekonečně vznešené,

Srdce Ježíšovo, svatý chráme Boží,

Srdce Ježíšovo, stánku Nejvyššího,

Srdce Ježíšovo, dome Boží a bráno nebe,

Srdce Ježíšovo, planoucí výhni lásky,

Srdce Ježíšovo, v němž přebývá Boží spravedlnost a slitování,

Srdce Ježíšovo, plné dobroty a lásky,

Srdce Ježíšovo, hlubino všech ctností,

Srdce Ježíšovo, hodné veškeré chvály,

Srdce Ježíšovo, králi a střede všech srdcí,

Srdce Ježíšovo, pokladnice veškeré moudrosti a umění,

Srdce Ježíšovo, ve kterém přebývá všechna plnost Božství,

Srdce Ježíšovo, Otci ze všech nejmilejší,

Srdce Ježíšovo, z jehož plnosti jsme všichni přijali,

Srdce Ježíšovo, odvěká touho všeho tvorstva,

Srdce Ježíšovo, trpělivé a nejvýš milosrdné,

Srdce Ježíšovo, bohaté a štědré ke všem, kdo tě vzývají,

Srdce Ježíšovo, prameni života a svatosti,

Srdce Ježíšovo, smírná oběti za naše hříchy,

Srdce Ježíšovo, potupami nasycené,

Srdce Ježíšovo, pro naše nepravosti ztrýzněné,

Srdce Ježíšovo, až k smrti poslušné,

Srdce Ježíšovo, kopím probodené,

Srdce Ježíšovo, prameni dokonalé útěchy,

Srdce Ježíšovo, živote náš a naše vzkříšení,

Srdce Ježíšovo, pokoji náš a naše smíření,

Srdce Ježíšovo, za hříšníky obětované,

Srdce Ježíšovo, spáso všech, kdo v tebe doufají,

Srdce Ježíšovo, naděje všech, kdo v tobě umírají,

Srdce Ježíšovo, radosti všech svatých,

Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa, smiluj se nad námi.

Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa, smiluj se nad námi.

Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa, smiluj se nad námi.

K: Ježíši tichý, srdce pokorného,

L: přetvoř naše srdce podle srdce svého.

K: Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, pohleď na Srdce svého milovaného Syna, shlédni na chvály a dostiučinění, které ti přináší za nás hříšníky; usmiř se a odpusť nám, když skrze ně prosíme o tvé milosrdenství. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

L: Amen.

Zásvětná modlitba k Nejsvětějšímu Srdci

K: Ježíši, Vykupiteli lidského pokolení, shlédni na nás, pokorně klečící před tvým oltářem,

L:  jsme tvoji a tvoji chceme i zůstat.

K: Abychom se s tebou ještě vroucněji mohli spojit,

L:  proto se dnes každý z nás dobrovolně zasvěcuje tvému Srdci.

K: Mnozí lidé tě dosud nepoznali, mnozí tvými přikázáními pohrdli a odmítli tě,

L: smiluj se nad nimi, dobrotivý Ježíši a přitáhni je všechny na své svaté Srdce.

K: Buď, Pane králem nejen svých věrných, kteří tě nikdy neopustili,

L: ale i marnotratných synů, aby se vrátili brzo do otcovského domu a nezhynuli  hladem a bídou

K: Buď, Pane, králem i těch, které od tebe oddělily mylné názory a rozkol:

L: povolej je k bezpečí pravdy a k jednotě víry, aby byl jeden ovčín a jeden pastýř.

K: Daruj své Církvi pokoj a svobodu, propůjč všem národům mír a jistotu. Ať ze  všech končin  země zaznívá jeden hlas:

L: Sláva buď božskému Srdci, které nám přineslo spásu. Jemu buď čest a chvála navěky.

V: Amen.

Modlitba sestry Markéty Marie k Nejsvětějšímu Srdci

Nejzamilovanější Srdce Ježíše, mé jediné lásky, nejsem schopna Ti projevit lásku, čest a slávu v plnosti touhy, kterou mi dáváš, proto prosím nebe a zemi, aby se ke mně připojili, a opěvuji v žáru horoucích serafů Tvou lásku. Ó Srdce hořící láskou, zapal nebe i zemi nejčistším plamenem své lásky, ať shoří vše, co je poutá, a celé stvoření tak může dýchat pouze Tvou láskou. Změň mi celé mé srdce, abych Tě milovala, a spal mě vy výhni své nejhlubší lásky.

Obětování bolesti Ježíšovu Nejsvětějšímu Srdci - modlitba

Můj Božský Spasiteli, Ty jsi těm, kteří uctívají Tvé Božské Srdce, přislíbil zvláštní milosti, shlédni milostivě na mé utrpení a vyslyš mou pokornou prosbu, kterou Ti předkládám za...

Střelná modlitba k Ježíšovu Srdci

Ježíši můj, nad Tebe jiného nemám, Ty jsi má všechna naděje, můj život, můj celý svět. Proto dej mi tu milost, abych Srdce Tvé vždy víc a více miloval, podle jeho přání žil, v jeho lásce zemřel a s ním na věky spojen byl.

Krátká střelná modlitba

Ó Božské Srdce mého Spasitele Pána Ježíše Krista, dej, abych tě miloval stále více a víc.