PRAVOVĚRNÁ KATOLICKÁ CÍRKEV

Křesťané nejmilejší, slavíme dnes den plný kvílení a pláče, totiž den, ve kterém Pán Ježíš Kristus chtěl na oltáři kříže trpět nevinnou a nejhanebnější smrt, aby nás od věčné smrti, jíž jsme pro naše hříchy byli poddáni, vyplatil a vykoupil.

Skutečně přichází antikristovská doba, kdy moc negativního slova systematicky podávaného skrze masmédia jako pravda, rozvrací celé říše.

Na Svobodném rádiu o zneužívání dětí církví.

Člověk v tomto „zákonném“, zákonickém smýšlení zůstává až do té chvíle, dokud nedospěje k cíli a naplnění zákona, jímž je Kristus a jeho vykupitelská oběť na kříži přinesená za hříchy všech lidí pro jejich ospravedlnění – pro ospravedlnění darované Bohem z milosti Krista Ježíše. 

Když člověk jde cestou Božích přikázání a následování Ježíše, může se stát, že se mu to po určitém čase začne zdát jednotvárné. Přichází myšlenky: „To už znám, není to nic nového. Písmo svaté také znám. Už jsem ho četl 100krát…“

Musím přijmout tu realitu, že v důsledku svých hříchů jsem už mrtev. Už pro mne není žádná naděje. Už neexistuje možnost, že bych se někdy dopracoval ke spravedlnosti. 

Věřící se Vás ptají: Kdybyste byl papežem, skončil byste jen u alibistických citací Katechismu? Jste ochoten odsoudit hereze a ducha II. Vaticana, a tím započít pravdivou reformu církve?

Když někdo někomu zachrání život, cení se to. Když však zachráníme věčný život třeba i jen jednomu člověku, budeme mít z toho slávu po celou věčnost.

Vánoční výzva BKP je důkladnou analýzou dnešního stavu lidstva, který nese znaky apokalypsy. Výzva jasně ukazuje na Bohem nabízené východisko k záchraně. 

O církevních problémech na Ukrajině i jinde. 

Pořad v archivu Svobodného rádia. 

V pátek 23. 11. 2018 bylo pod tlakem provedeno hlasování o vyslovení nedůvěry premiérovi. Akce se nepodařila, premiér zůstává. Avšak ještě na tentýž večer už byla připravena nátlaková manifestace, aby byl nucen odstoupit.

Kristus zemřel na Golgotě, přemohl ďábla, hřích i smrt. Teď se vírou spojuji s tím, co Kristus učinil na Golgotě, a v tomto čase, tuto sekundu posvěcuji vírou. Ano, tak to je, teď tomu věřím. Teď stojím v této pravdě. V duchovní oblasti to působí, i když výsledky hned nevidím. Stojím v Božím slově, v Kristu – teď mám moc, kterou mám využívat.

Citace a odvolávky na Písmo svaté u starověkých autorů jsou dalším důkazem, že tato Bohem vnuknutá kniha je nám dochována až do dnešních dní nezměněná a neporušená. 

Pokud člověk nemá vedení, stálý modlitební režim, povzbuzování, stává se malátným i v duchovním životě, a tu právě ďábel zaútočí.

Žádná starověká kniha se nedochovala v rukopisech tak starých a početných jako Nový zákon. 

Návrat ke katolické pravověrnosti není možný bez toho, aby pravdivý vztah k Bohu byl vtělen i v liturgii.

Starozákonní biblické rukopisy jako důkaz neporušeného dochování textu Písma sv. 

O neporušenosti textu Písma sv. čili o jeho věrném-nezměněném uchování až do dnešní doby, svědčí:

A) jeho staré překlady;

B) dochované rukopisy (1. SZ, 2. NZ);

C) citace a odvolávky u starověkých autorů.

O Kázání Mons. Piťhy, o Istanbulské úmluvě atd. Pořad v archívu Svobodného rádiu. 

Člověk si musí v pravdě přiznat svou bídu. To však neznamená, že dál nebude nic dělat.